Jasně, dělám SEO asi od roku 2005, dělal jsem v agenturách, dříve jsem stavěl vlastní weby a teď jsem už 5. rokem na volné noze. V SEO se specializuji na technické a on-page SEO + strategie s přesahem do inbound marketingu. SEO nástroje miluju všechny. Sám jsem jeden navrhoval a část z něj žije, bohudík, v Marketing Mineru.
Na získávání dat. Hlavně na klíčovky a on-page analýzy i analýzy konkurence. Zkouším i projekty, ale zatím z nich využívám hlavně monitoring a zmínky.
Jasně, v zásadě vidím 2 typy analýz. Vzor Prokop a vzor Ungr. :-D a pak něco, co není žádná analýza, ale prostě tabulka frází z hledanosti. To není přece SEO analýza. Další věc, která mi vadí, že často chybí priority a přiřazení vstupních stránek. A obecně více důležitých metrik. A finálně říct, jestli má SEO cenu dělat a jaký zhruba bude mít přínos. A asi nikdy nekončící boj – srozumitelnost. A tabulka, přiznejme si, moc srozumitelná není.
Já dělám 2 věci, k „tabulce“ přidávám vysvětlující dokument, který říká „co s tím“ lidskou řečí. Ale to v drtivé většině nestačí. Takže se snažím s klienty udělat workshop, kde si celý výstup projdeme, já jim ukážu jak s ním pracovat a co se tam má kde najít. To se mi ukazuje jako nejlepší řešení.
Z toho pak vzejdou konkrétní úkoly a navazující práce. Ideálně rovnou na místě ty úkoly vytvoříme. Dost často tam i finalizujeme navazující informační architekturu. Abych vykradl Honzu Řezáče, ze zdánlivého chaosu dat vytváříme řád a smysl.
Marketing Miner je aktuálně můj základní nástroj a bez něj by práce na analýze klíčových slov trvala mnohem déle a byl by to větší opruz. V zásadě kombo Marketing Mineru a Open Refinu mě dělají šťastnějším a mé klíčovky krásnějšími. Marketing Miner používám ve 2 fázích:
Sběr dat, kde si pomocí extraktorů a keyword minerů snažím získat co největší množství relevantních dat. Poté, když mám data vyčištěná, si k frázím a URL (ty získávám také přes MM) stahuju různé metriky důležité pro analýzu.
Jasně, stahuju informace o pozicích, vstupní stránce, hledanosti, konkurenčnosti a u URL obsahové informace, informace o odkazech, o sdílení a strukturovaných datech. Když chci jít ještě hlouběji, připojuji i měřicí kódy.
Podle mě základem je crawling a indexace. U drtivé většiny všech auditů vidím problém právě v něm, proto často používám miner pro kontrolu indexace. Ohledně výstupu – tam opět platí, že „to záleží“. Jsou případy, kdy je pro klienta super komplexní výstup v PDF, někdy naopak jen strohý seznam bodů na opravu – třeba i formou checklistů. Někdy naopak jdeme jen formou „hotfixů“, tedy postupných úprav během kontinuální spolupráce. Nedá se říct, co je lepší. Záleží na klientovi, jeho potřebách a formě spolupráce. I na tom jak klientův tým funguje interně. Já jsem schopen všeho. :-) Jinými slovy dokážu vyjít vstříc s jakýmkoliv řešením.
No, já v drtivě většině auditů narážím na problémy s crawlingem a indexací. Buď je tam nějaká technická obtíž, že to robot neprojde nebo to projde a nezaindexuje. Ať se bavíme o přemíře JavaScriptu, tunách nesmyslných URL, absenci crawlovatelných odkazů nebo řešení filtrace. Paradoxně to nejsou právě obsahové věci, ale technické věci a věci struktury webu a interních odkazů. V tom mě analýza indexace v MM právě hodně pomáhá. Ono někdy stačí jen projet sitemapu a je jasno. :-)
Neřekl bych, Filipe… tedy záleží, co je pro tebe větší web? Nejčastěji to jsou desítky až stovky tisíc stránek. U těch menších webů je to hodně o obsahu (duplicitě) a interním prolinkování. Buď chybí vůbec, nebo je odfláknutý. Zapomíná se na poslední dobou často skloňovaný „user intent“. Ten se u většiny webů (i těch větších) neřeší dostatečně.
No, ono to zase není nic nového nebo světoborného. Ostatně jako všechno v SEO, je user intent něco, co dává smysl i z pohledu selského rozumu.
User intent je, volně přeloženo, záměr uživatele se kterým zadává svůj dotaz do vyhledávače. Tohle vlastně už roky školím na svém workshopu analýzy klíčových slov. Weby jsou obrovské množství odpovědí, uživatelé jsou plné dotazů. Naším cílem je zjistit, na které dotazy je nebo by měl být náš web správnou odpovědí.
A správná odpověď vlastně znamená, že jsme poznali na co se uživatel ptá, poskytli jsme mu ten nejlepší obsah se kterým může být spokojený. A on spokojený je a zůstává z našeho webu neodchází. Takže user intent je vlastně o tom, porozumět naším zákazníkům, pochopit co od kterých dotazů očekávají a poskytnout mu ten správný obsah. Takový user-centric SEO, pokud mohu znásilnit UXové poučky.
Podívejme se na nějaký příklad - když člověk hledá slovo “tartaletka”- Lidé pod tím mohou hledat témata jako:
- Co je to tartaletka?
- Jak vyrobit tartaletka?
- Jaké je složení tartaletky?
- Fotky tartaletky.
- Informace o firmě Tartaletka.
- Kontakty na firmu Tartaletka.
- Trasa do firmy Tartaletka.
- … atp.
A na tohle všechno se snaží vyhledávač umět odpovědět a my, coby správci webů bychom měli umět taky. Tím, že vytvoříme tématicky komplexní vstupní stránky.
Z E-A-T mám velkou radost. V zásadě (a zkratkovitě) to znamená, že obsah webů musí být podpořen odborností, autoritou a důvěryhodností.Týká se to hlavně webů, které se ukrývají pod zkratkou YMYL – Your Money, Your Life. Jsou to témata týkající se výživy, zdravotnictví, pojištění, financí atp. Jinými slovy – o citlivých tématech mohou psát jen lidé, kteří jsou důvěryhodní odborníci a dá se to nějak ověřit.
Je to vlastně hodně o UX, designu a obsahu. Z pohledu SEO je to hodně o správném obsahu na správném místě, správných odkazech a strukturovaných datech. Něco málo jsem vysvětlil v článku o Medic updatu na vyhledava.cz.
Nikdy si nemyslete, že vaše práce skončila a stále postupujte vpřed a sledujte trendy. Zkuste si každý měsíc připravit jednu věc, kterou uděláte jinak a lépe.
